7 kroků od střízlivosti k alkoholismu
1.2. SEDM KROKU OD STŘIZLIVOSTI K ALKOHOLISMU
Existuje sedm od sebe odli
šných, dobře definovatelných kroků od střízlivosti k alkoholismu.(Dunn,1981, s.14)
1.stupeň: Pití při společenských událostech.
Prakticky každý, bez vyjímky začal pít proto, že mu někdo nabídl první skleničku.Chlapci i dívky se poprvé napijí ze strachu, aby se jim druzí nevysmáli, nebo aby dokázali, že jsou již dospělí.Také nepsaný zákon pro tzv.kamarádství zahrnuje pití alkoholických nápojů.
Mladý člověk, který je přesvědčený že pít se nemá je vystaven mocnému nátlaku přizpůsobit se ostatním z party. Ačkoli je společenské pití prvním stupněm k alkoholismu, mnohem nebezpečnější je názor, která se stále více rozšiřuje mezi lidmi, že proto,abychom byli dobrými hostiteli, je třeba podávat alkoholické nápoje.
2.stupeň: Pití ze zvyku, či pití jako útočiště
Důvody pro pití se mění jemně, ale znatelně. Člověk již nepije jen když má hosty nebo když je sám hostem.Stane se buď závislým nebo zvykovým pijákem.
Piják ze zvyku je ten, kterého alkohol začíná silně, neodbytně přitahovat. Naleje si něco k pití
Když přijde odpoledne z práce, když po večeři čte noviny nebo se dívá na televizi.Pití se mu stane pravidelným rituálem.
Oproti tomu závislý pijan hledá v pití oporu. Pije, když mu problémy přerůstají přes hlavu a těžkosti se zdají příliš těžké.Například když ho vyhodí z práce, když přijde o velký obchod, když má problémy v manželství a podobně. Zklamání a frustrace se v dobré náladě způsobené alkoholem nezdají tak velké. To, že alkohol žádné problémy nevyřeší, ale právě naopak po vyprchání účinku alkoholu jsou tu stále a navíc přibývají nové, si v tom okamžiku neuvědomí.
3.stupeň: Prealkoholická fáze
I tento stupeň je ostře vymezen. Člověk, který už pravidelně pije začíná pít kvapně, hltat nápoje, pije tajně, schovává si lahve, aby měl alkohol stále při ruce, kdykoli ucítí potřebu se napít. Alkoholik si dokáže vymyslet i ty nejnemožnější úkryty pro své lahve. Veškeré jeho myšlenky směřují k alkoholu, aby ho měl stále dostatek.Alkoholik v tomto stádiu se stává dokonalým lhářem. Klamání a lhaní se pro něj stává způsobem života, protože se snaží
zabránit tomu,aby zaměstnavatel, rodina a přátelé poznali že pije.I člověk, který nikdy nelhal se v procesu návyku na alkohol stává dokonalým lhářem. Jeho výmluvy znějí věrohodně a přesvědčivě, dokáže se vám dívat přímo do očí a mluvit tónem slavnostní přísahy, aniž by jediné slovo z toho ,co říká, byla pravda.
4.stupeň: Pití, které přináší průšvihy.
Je to fáze, kdy již pijan začíná ztrácet nad sebou kontrolu. Do této doby byl schopen si určit dobu kdy, začal pít i kdy toho chce nechat. V této fázi je ještě schopen si určit začátek pití – může si říci zda se půjde napít nebo ne, ale není již schopen přestat.Často pije až do úplného padnutí, někdy i v tahu několik dní. Na tomto stupni začíná pomalu změna jeho osobnosti.Dostavuje se strach, úzkost, začíná být závislý na druhých lidech. Poprvé si uvědomuje svůj problém, skutečný problém s alkoholem. Usilovně začne hledat pomoc, kterou si ve skrytu duše opravdu přeje, ale současně mu jeho hrdost nedovoluje ,aby přiznal že má problémy s alkoholem, a skutečnou pomoc vyhledal..
5.stupeň: Uvíznutí v alkoholismu
Dokud pijan nedospěje k tomuto bodu, je schopen vést jakž takž normální život. Nyní má rostoucí závislost na alkoholu již vliv i na jeho rodinu, kolegy a přátele.
Dosahuje bodu, kdy se celý jeho život scvrkne na jednu, jedinou věc – moci se zase napít.
Není již schopen kontrolovat ani dobu, kdy začíná pít, ani kdy chce přestat.
Chce se sice zdržet od pití, ale celá jeho bytost křičí po alkoholu, kterému přivykla. V této fázi je závislost již i tělesná, při nedostatku alkoholu se dostavují abstinenční příznaky.
Začíná pít, protože si nedokáže pomoci a pokračuje v pití po dlouhá období opilosti, protože si
to nedokáže odříci. Celá jeho existence se stává bojem o uspokojení jeho nenasytné touhy po alkoholu. Jinou charakteristickou známkou úplného zapadnutí do alkoholismu je vztah jedince k práci. Když je střízlivý, může či nemusí být ctižádostivý, může či nemusí být svědomitý. Ale v tomto stádiu pracuje mimořádně dobře, protože má strach. Dobře totiž ví, že dříve nebo později se opije tak, že nebude schopen přijít do práce a bojí se, že až k tomu dojde, bude propuštěn. Stále se snaží připravit se dopředu na neočekávané situlace. Uvědomuje si svoji slabost, ačkoli si ji nechce přiznat a současně se snaží zabránit tomu, aby se dostal do úzkých.
6.stupeň: Sestup do chronického alkoholismu.
Zatímco skok z průšvihového pití do alkoholismu je náhlý a nápadný, sestup do chronického alkoholismu je postupný.
Když jedinec ztratí kvůli pití jednu práci, najde si jinou a na nějakou dobu se zdá všechno v pořádku. Pak ho ale obvykle kvůli pití opět z práce vyhodí. Zvláště v dnešní době, kdy je nedostatek pracovních příležitostí, může být kvůli alkoholu propuštěn okamžitě. Pokaždé se tím ještě jeho závislost na alkoholu zvětšuje.
Na tomto stupni se obvykle rodina a přátelé alkoholika znechutí a nakonec jsou již tak unaveni, že se postaví proti němu. Bývá pak velice osamocen. V této fázi se nejspíše také ocitne poprvé v nemocnici kvůli pití. Je téměř na dně.
7.stupeň: Tělesná a duševní zchátralost.
Nyní alkoholik dosáhl bodu, kdy už mu nezáleží na tom, jak vypadá. Je špinavý, neoholený, ani ženy na sebe nedbají, jsou neupravené, neučesané, nenalíčené. Jejich oči jsou stále kalné, tvář rudá a nateklá, chůze je vrávoravá, třesou se jim ruce, mají v nepořádku nervy. Alkoholik
mívá také problémy s krevním tlakem, zažívací a jaterní potíže, postižení periferních nervů, celkové oslabení imunitního systému a tím i větší náchylnost k běžným nemocem, častější úrazy, impotence.
Ještě více znepokojující než tělesné změny je způsob, jakým chátrá alkoholikova mysl a osobnost. Kolísání nálad, úzkosti, nespavost, poruchy paměti, špatné sny, stavy smutku, nejistota, neupřímnost k sobě i k druhým.
Typické vlastnosti, podle kterých se pozná alkoholik:
A/ špatně snáší stavy psychického napětí
B/ citová nezralost
C/ nechuť k odpovědnosti
D/ nízký práh zranitelnosti
E/ neschopnost jednat na základě předchozích zkušeností
Pravidelné pití alkoholu postihuje především mozek. Existují čtyři různé psychické následky
požívání alkoholu.
1. Delirium tremens – životu nebezpečné onemocnění s vizemi malých zvířat např. pavouků, myší, ještěrek, s prudkým rozrušením, úzkostí a dezorientací.
2. Korzakovova choroba - duševní slabost spočívající v selhávání paměti
3. Alkoholické bludy – většinou ve formě chorobné žárlivosti
4. Alkoholické halucinace – klamné představy pronásledující nemocného, např. nějaké
hlasy, které ho tupí a obžalovávají(Schmidbauer,1994,12s.)
Naštěstí však není nutné dostat se až do stadia tělesného a duševního úpadku. V každém z těchto sedmi stupňů se může alkoholik postavit tváří tvář svému problému a zbavit se alkoholického návyku. Musí se však ve svém životě dostat k bodu krize, v němž je otevřen natolik, aby přijal vedení a pomoc. V jazyce alkoholiků to znamená „dostat se až na dno.“
Toto dno však může být pro každého něco jiného.Různé přehledy dokazují, že jen 3-12%
Alkoholiků se propije až na samé dno – 7.stupeň fyzické a duševní zchátralosti. Obrovská většina jich žije chráněna svými rodinami, kolegy a známými, a ani si nechtějí připustit, že by měli problémy s alkoholem. Musí být něčím natolik otřeseni, aby dosáhli svého „ dna „ a začali hledat řešení.
Někdo dosáhne svého dna, když poprvé ztratí zaměstnání kvůli pití, jiný, když si jeho děti uvědomí, že jejich otec či matka má problémy s alkoholem a začnou o tom bez obalu mluvit, jiný když ho kvůli alkoholu opustí žena a tak podobně.Čím dříve člověk dospěje k takovému rozhodnutí a začne hledat pomoc tím je větší naděje, protože daleko rychleji reaguje na léčbu i na rady.Naneštěstí nelze pomoci alkoholikovi ,dokud o to sám nestojí. Můžeme přesně stanovit příznaky, vědět, co onen člověk potřebuje, ale nic s ním nesvedeme, pokud on sám nebude o pomoc stát.
