Vítáme Vás na stránkách KLUSu Svitavy

Každý závislý člověk prochází ve svém životě několika etapami změny, které nejsou zdaleka všem jasné. Abychom tedy lépe pochopili mechanismus změny, stvoříme si závislého člověka a nazveme ho třeba Frantou Vomáčkou a jeho závislost například na alkoholu.
Frantů Vomáčků mezi námi chodí dost v různých fázích a mechanismus závislostí na různých drogách je zhruba stejný.
První fáze změny se nazývá prekontemplace. V této fázi si Franta užívá, sice pije, někdy se opije, ale problémy nemá. Až na to, že manželka občas „vysílá“ - ale to se ostatně stává kontemplace nejenom u pití - ale horší časy teprve přijdou..
Druhá fáze změny je kontemplace. V této fázi už Franta Vomáčka dávno není v pohodě. Opíjí se tím dál častěji, doma vázne komunikace, Franta ztrácí přátele, v zaměstnání to taky skřípe, zdravíčko také neslouží - prostě začínají se hromadit problémy. Franta začíná uvažovat o změně - někdy by změnu bral, jindy ne, ale vždyť není alkoholik a všichni by se tak na něj dívali a tak se pomalu blíží do fáze rozhodování. Franta už má dávno zjištěno, kde hledat pomoc, ostatně jeho situace se stává neudržitelnou a začínají převažovat argumenty pro léčbu. Za krátký čas se Franta rozhodne a pod tlakem okolností se pustí do další fáze- akce. Buďto se léčí ambulantně a nebo ústavně, ale v každém případě chce změnu. Po krátkém čase má Franta zdánlivě vyhráno, ale pouze zdánlivě.
Poslední fáze je také důležitá a bohužel podceňovaná. Nazývá se stabilizace. Franta stojí na rozcestí, buďto si bude udržovat motivaci, bdělost a dosahování svých osobních cílů a dosáhne trvalé změny a nebo ho čeká pád do kontemplace. Proto je doléčování tak důležité a bohužel podceňované. Každý má však právo na svobodné rozhodování, na svoji cestu, ale každá mince má dvě strany. Na jedné straně je zdánlivá svoboda a pohodlí, na druhé odpovědnost za svůj osud..

Vysvětlení některých pojmů u závislé osoby:

V minulém článku jsme se rozloučili s Frantou Vomáčkou po léčbě. Nyní Franta abstinuje, navštěvuje poradnu, případně chodí na některou z doléčovacích aktivit. tento stav se nazývá remise, neboli klidový stav. Frantu ale ponecháme v remisi jenom nějaký čas, abychom si mohli vysvětlit další pojmy. V remisi se objevuje craving, což znamená bažení po alkoholu. Tento craving obyčejně zvládne sám, případně stačí zavolat někomu ze svépomocné skupiny a promluvit si o tom. S délkou abstinence se četnost i intenzita bažení zmírňuje.
Franta si žije dobře, problémy s alkoholem nemá. Přestává chodit na KLUS, vždyť má důležitější věci na starosti. V ten moment začal proces, kterému se odborně říká abstinence violention effect – anglicky znásilňování abstinence. Franta ještě nepije, ale že dělá chybu si neuvědomuje. Zatím však v jeho mozku probíhá proces zvaný seening irelevant decisions – z anglického zdánlivě nevýznamná rozhodnutí. Franta začne navštěvovat svoji pijáckou partu, popíjí s nimi kávu nebo limonádu, dá se s kamarády do řeči. Ještě může něco dělat, stačí zavolat přátelům ze skupiny, ale to by musel mít zájem. Jinak je jenom otázka času, kdy se objeví na jeho stole rum nebo pivo. „No, pro jedno pivo se nic nestane,“ řekne si Franta a napije se. Jestliže se lekne a zajde na poradnu, je to relaps – jednorázové napití, které se dá ambulantně přeléčit. Jestliže nenajde dost odvahy zajít na poradnu, a nebo se mu pití začne zamlouvat, nastává recidiva – Franta se bude propíjet čím dál tím hlouběji a bude tam čím dál tím hůře. Tento smutný konec bych nepřál nikomu.
.